TA ČR Tripass Ekodukty
TA ČR Tripass Průchodnost dopravní infrastruktury pro faunu jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy
Speciální opatření pro druhy
Provádíme péči
Obnova a péče o krajinné prvky
Péče o vodní ekosystémy
- Dářská rašeliniště a Mohelenská hadcová step
- Pasportizace vodních toků
- Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu
- Revitalizace EVL Kochánovické rybníky a PR Maršálka
- Obnova Vrboveckého rybníka
- Mokřadní ekosystémy rybníků Loch a Velká Kamenice
- Obnova rákosin v Poodří
- Studie NPR Lednické rybníky
- Záchrana a podpora biodiverzity na rybnících v PR Bažantula
- Revitalizace PR U Sedmi rybníků
- Oprava hráze rybníka Velký Pařezitý
- Revitalizace NPP Pastvisko u Lednice
- Tůně v PR Nový rybník
- Obnova mokřadů v CHKO Český kras
- Revitalizace výpustných a ochranných prvků rybníka Černíč
- Rekonstrukce bezpečnostních přelivů na rybnících v NPR Lednické rybníky
- Rekonstrukce výpustního zařízení Písečného rybníka
- Zabezpečení návodního svahu hráze v NPR Novozámecký rybník
- Revitalizace a rekonstrukce rybníka Farář
- Dokončení revitalizace Bohdanečského rybníka
- Obnova rybníka v PR Malá Strana
- Obnova výpustního zařízení Máchova jezera v NPP Swamp
- Revitalizace rybníka Starý v k.ú. Řeženčice
- Revitalizace rybníka Kojetín
- Revitalizace rybníků v PR Meandry Smědé
- Revitalizace Dolejšího rybníka v PR Luňáky
- Záchrana rybníka Velký Váček v NPR Polanská niva
- Bilanční studie podzemních vod na území CHKO Litovelské Pomoraví
- Rekonstrukce PP Rybník Neratov
- Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka
Péče o lesní ekosystémy
Péče o nelesní ekosystémy
- Nejcennější části CHKO Jeseníky a NPR Králický Sněžník
- IROP Technická pomoc při přípravě a realizaci
- TA ČR Centrum pro krajinu a biodiverzitu
- NPP Na požárech
- Obnovní management na jižní Moravě
- LIFE+ Stepi Lounského středohoří
- LIFE+ Motýli ČR-SR
- OPŽP Management kleče v CHKO Jeseníky
- OPŽP Podpora biodiverzity v oblasti Pradědu
Péče o neživou přírodu
Péče o památné stromy
Speciální opatření pro druhy
- Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů
- PROSPECTIVE LIFE
- Biodiversa+
- Mapování a monitoring invazních druhů
- TA ČR Tripass Ekodukty
- LIFE Jedna příroda
- Plán ÚSES v CHKO
- LIFE České středohoří
- LIFE Ze života hmyzu
- ConnectGREEN Dejme přírodě přednost
- ConNat
- Posilování populací perlorodky říční v přeshraničních lokalitách soustavy Natura 2000
- Malsemuschel
- OWAD
- 3Lynx
- TRANSGREEN Zelená a šedá infrastruktura v Karpatech
- Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR
- Opatření pro zastavení úbytku biodiverzity na celostátní a regionální úrovni
- Monitoring stavu evropsky EVL druhů rostlin a živočichů a ptáků v soustavě Natura 2000
- EHP a Norské fondy
- Monitoring a mapování vybraných druhů a inventarizace MZCHÚ
- Plánovací dokumentace pro vybrané lokality národního významu
Návštěvnická infrastruktura a stráž přírody
Pozemky v majetku státu
Název projektu: Průchodnost dopravní infrastruktury pro faunu jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Doprava 2020+.
Číslo projektu: CK03000086
Místo realizace: Praha, Brno, terénní práce v rámci celé ČR
Program: Technologická agentura ČR – Doprava 2020+
Zdroj financování: 73,43 % Technologická agentura ČR (TA ČR), 26,57 % vlastní zdroje jednotlivých partnerů (v případě AOPK ČR 80 % financováno TA ČR, 20 % kofinancováno MŽP)
Celkový rozpočet: 20 952 872 Kč (z toho 11 649 150 Kč AOPK ČR)
Doba trvání projektu: 03/2022-02/2026
Hlavní partner projektu: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
Partneři projektu: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV), HBH Projekt spol. s.r.o. (HBH)
Výstupy projektu:
Cíle a náplň projektu:
Hlavním cílem projektu je zajištění udržitelnosti dopravy omezením jejího vlivu na fragmentaci krajiny a zvýšení bezpečnosti dopravy zlepšením průchodnosti dopravní infrastruktury pro živočichy. Konkrétně se jedná o (1) vytvoření a zavedení hodnocení účinnosti odpuzovačů a stanovení zásad pro jejich používání, podkladem bude testování vybraných typů odpuzovačů v praxi, (2) vytvoření a etablování metodiky pro hodnocení účinnosti a navrhování průchodů pro faunu, (3) prezentaci informací o ekoduktech formou specializované mapy a veřejné databáze ekoduktů s hodnocením jejich účinnosti, (4) zajištění části podkladů pro aktualizaci předpisu TP 180, (5) prezentaci výsledků projektu formou seminářů a odborných článků.
Výsledky projektu přispějí k omezení fragmentace prostředí dopravou, ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ke zvýšení efektivity prostředků vynakládaných na zmírňující opatření. Zavedení hodnocení účinnosti odpuzovačů fauny a vytvoření zásad pro jejich používání umožní správcům silnic využívat pouze odpuzovače s ověřenou účinností, a to na úsecích s vysokým rizikem srážek vozidel se zvěří. Výsledky projektu povedou k omezení používání prostředků s nejistou účinností a tedy ke zvýšení efektivity prostředků vynaložených na tato opatření. Bude tak možné dosáhnout snížení počtu srážek vozidel se zvěří, zvýšení bezpečnosti dopravy a omezení mortality fauny, to vše při minimálních možných nákladech. Odpuzovače fauny umožňují na rozdíl od plotů zvířatům bezpečné překonání silnice, jde tedy o řešení předcházející fragmentaci prostředí.
Vytvoření metodiky pro hodnocení účinnosti průchodů pro faunu a vznik veřejné databáze ekoduktů s hodnocením jejich účinnosti umožní správcům silnic i orgánům ochrany přírody získat zpětnou vazbu o účinnosti těchto opatření. V České republice byly dosud vybudované tři desítky ekoduktů, systematický monitoring těchto nákladných staveb není v současné době zajišťován. U řady dříve vybudovaných ekoduktů je zjevné, že své funkce plní jen velmi omezeně. Výstupy projektu umožní investorovi těchto staveb odhalit chyby a nedostatky včetně zcela nefunkčních řešení. Výsledek projektu umožní u budoucích projektů eliminovat nefunkční nebo málo funkční řešení a přispěje ke zvýšení efektivity prostředků vynakládaných na opatření k průchodnosti dopravní infrastruktury pro faunu. Průběžné výsledky projektu budou využité pro přípravu podkladů pro revizi TP 180, jako závazného technického podkladu pro přípravu migračních objektů pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy.
Aktivity projektu:
Projekt je obecně zaměřený na předcházení fragmentace prostředí dopravou, na zvýšení bezpečnosti dopravy a zvýšení efektivity finančních prostředků vynakládaných k zajištění těchto cílů. K naplnění cílů projektu budou využity vědecké výzkumné postupy včetně statistického vyhodnocení získaných dat. Konkrétně je projekt zaměřený na dvě prioritní oblasti: účinnost ekoduktů a umělé odpuzovače fauny.
A. Účinnost ekoduktů
Na území ČR se nachází přibližně 30 ekoduktů (včetně rozestavěných). Řada z nich plní svůj účel jen omezeně. Tyto velké migrační objekty jsou ve většině zemí předmětem intenzivního monitoringu účinnosti. V ČR dosud ucelený monitoring účinnosti ekoduktů neprobíhal, k dispozici jsou jen sporadické údaje. Z tohoto důvodu je navrženo realizovat analýzu účinnosti všech stávajících ekoduktů a vytvoření veřejných zdrojů a metodik k optimalizaci a maximální efektivitě těchto opatření. Aktivity k dosažení dílčího cíle: (i) Analýza účinnosti všech existujících ekoduktů. Pomocí fotopastí bude podrobně vyhodnoceno využívání migračních objektů cílovými druhy. (ii) Analýza vlivu technických parametrů a vegetačních úprav na účinnost ekoduktů. Bude statisticky vyhodnocen vliv jednotlivých parametrů na využívání objektu cílovými druhy. (iii) Analýza vlivu okolní krajiny a případných rizik (územní plány, rušivé aktivity v okolí). Bude statisticky vyhodnocen vliv parametrů okolí na využívání objektu cílovými druhy. (iv) Zpracování a etablování metodiky pro hodnocení účinnosti průchodů pro faunu. (v) Založení veřejně přístupné informační databáze klíčových migračních profilů a migračních objektů s hodnocením jejich účinnosti. (vi) Zpracování podkladů pro revizi TP 180.
B. Umělé odpuzovače fauny
Umělé odpuzovače jsou u neoplocených silnic I., II. a III. třídy hlavním opatřením, kterým je možné snižovat riziko střetů živočichů s vozidly. Ve srovnání s oplocením je zásadní výhodou odpuzovačů to, že umožňují živočichům bezpečně překonat silnici a omezují tak její bariérový účinek. Dosud plošně a již řadu let užívané odpuzovače, tzv. pachové ohradníky, nejsou dostatečně účinné, přičemž míra snížení mortality se liší jak mezi přípravky, tak i v desítkách procent mezi lokalitami. Současně údaje o účinnosti tohoto opatření jsou často výsledkem pouze krátkodobého sledování bez odborného vyhodnocení. Obecně, absence údajů o účinnosti jednotlivých typů odpuzovačů je všeobecným problémem evropského rozměru, jak je uvedeno v současnosti připravované aktualizaci publikace „Wildlife and Traffic - A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions“, která je zastřešena organizací IENE. Údaje o účinnosti jednotlivých typů odpuzovačů jsou kusé, nepodložené dlouhodobým monitoringem a statistickým zpracováním. Dle aktuálních informací se jako výrazně účinnější jeví tzv. kombinované odpuzovače, např. opticko-zvukové. Proto bude v rámci projektu testována účinnost kombinovaných odpuzovačů a v návaznosti na tuto aktivitu bude zpracován přehled opatření s dostatečnou účinností, která pak budou metodicky doporučena k plošnému použití. Ověření účinnosti vybraných odpuzovačů bude splňovat všechna kritéria moderního vědeckého výzkumu, včetně statisticky ošetřeného designu testování. Přehled aktivit k dosažení dílčího cíle: (i) Výběr rizikových úseků komunikací, na kterých dochází ke střetu živočichů s vozidly, monitoring mortality živočichů na předmětných úsecích před aplikací odpuzovačů, (ii) Aplikace vybraných typů kombinovaných odpuzovačů na rizikové úseky (tzv. ošetřené úseky), následný monitoring mortality na ošetřených a kontrolních (tj. rizikových neošetřených) úsecích, (iii) Hodnocení účinnosti odpuzovačů, statistická analýza mortality živočichů na sledovaných úsecích, (iv) Zpracování a zavedení metodiky pro hodnocení účinnosti odpuzovačů a stanovení zásad jejich používání u pozemních komunikací.