Proč se hodnocením péče zabývat?

Cílená péče o druhy a biotopy je často průkopnickou činností a přesto, že většinou vede k úspěchům při ochraně přírody a krajiny, v některých případech nedochází k očekávaným výsledkům, případně může dojít i k omylům a selháním. Obojí můžeme zužitkovat pouze tehdy, pokud se dokážeme obrátit zpět a uvědomit si, jak péče probíhala, k jakému dopadu na druhy a biotopy vedla a jaké další okolnosti měly na výsledek vliv. Pokud takto nabytou zkušenost zohledníme v budoucnosti, například při aktualizaci plánů péče, znamená to, že jsme se dokázali poučit a že naše péče může být v budoucnu lepší, než byla dřív.

Dalším motivem k hodnocení péče je zjištění nákladové efektivity péče, tj. zda využíváme finanční prostředky na péči hospodárně.  I z tohoto důvodu každoročně upravujeme tzv. náklady obvyklých opatření, které schvaluje ministerstvo životního prostředí a které definují maximální náklady pro běžné způsoby péče o přírodu a krajinu.

Metody hodnocení

Vyhodnocení podléhá především účinnost, tj. účinky péče na populace cílových druhů nebo biotopů. Porovnáváme tedy velikost populací chráněných druhů nebo kvalitu a rozlohu biotopů před a po zásahu.

Kdy se hodnocení provádí?

Pravidelnou příležitostí pro vyhodnocení péče je aktualizace plánů péče o maloplošná, případně i velkoplošná zvláště chráněná území. Plány péče mají zpravidla platnost 10 let. Každý z nich obsahuje kapitolu s vyhodnocením předchozího plánu.

AOPK ČR vlastními silami dlouhodobě sleduje dopady tří vybraných opatření na cílové druhy:

  • údržby travních porostů kosením či pastvou,
  • ​​​​​​​vytváření tůní pro obojživelníky
  • ​​​​​​​likvidaci invazních druhů.

Zvláštním typem péče o vybrané druhy živočichů a rostlin jsou tzv. záchranné programy. Jedná se o dočasné projekty, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory působící na cílový druh a zvětšit jeho populaci. Účinky záchranných programů na cílový druh jsou standardně vyhodnocovány.

Vyhodnocení účinků na biodiverzitu je také součástí výstupů projektů zaměřených na péči o přírodu, jejichž příjemcem je AOPK ČR.

V případě pochybnosti o účinnosti některých vybraných opatření zadává AOPK ČR zpracování odborné studie. Jejich zhotovitelem bývají odborníci na dané opatření nebo cílový biotop, druh či skupinu druhů.

Hodnocení na celorepublikové úrovni

Celorepubliková hodnocení stavu druhů a biotopů nejsou výslovně zaměřena na účinky péče, ale zato bývají často využívána jako podklad pro další rozhodování o péči – např. určení priority péče o daný druh, určení významu konkrétní lokality pro druh apod. Jelikož jsou zpracovávány podle metodik jednotných pro velké územní celky, nabízejí možnost mezinárodního srovnání – např. napříč EU.

Článek 17 Směrnice o stanovištích a článek 12 Směrnice o ptácích ukládají všem členským státům EU hodnotit stav druhů a biotopů (resp. habitatů) vyjmenovaných v přílohách těchto směrnic. Hodnotí se stav z hlediska ochrany a vývoje na území celého státu, resp. biogeografické oblasti. Povinnost podávat hodnotící zprávy je jednou za 6 let. Výsledky hodnotících zpráv jsou zveřejněny na Portálu Informačního systému ochrany přírody – pro druhy a pro stanoviště.

Stupněm ohrožení druhů se zabývají také červené seznamy. Ty jsou publikovány cca každých 10-15 let pro jednotlivé taxonomické skupiny. Hodnocení se provádí podle metodiky Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN).

Stupeň ohrožení druhu odpovídá naplňování jeho ekologických potřeb. Ty jsou často zajištěny lidskou činnosti, a proto stupeň ohrožení druhu odpovídá péči, jaká je mu věnována. Situace každého druhu je ovšem také výsledkem působení vnějších vlivů, což reporting podle směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích i červené seznamy berou v úvahu.