Co je plán péče?

Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění – dále jen „zákon“). Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Koncepčním odborným dokumentem zpracovávaným pro národní parky (NP) jsou zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (§ 38a zákona).

Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby. Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 45/2018 Sb. a dále rozpracovávají metodické pokyny MŽP zveřejněné ve Věstníku MŽP (2019).

Projednávání plánů péče

Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v § 38 zákona o ochraně přírody a krajiny. Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje protokolem, ve kterém je mj. obsaženo vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů. Plány péče se schvalují zpravidla na období 10 let a jejich realizaci zajišťují příslušné orgány ochrany přírody.

Kde je možné schválené pány péče nalézt?

Schválené plány péče jsou k nahlédnutí elektronicky na kartách příslušných území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DRÚSOP), případně jsou fyzicky k dohledání v rezervačních knihách jednotlivých území vedených v ÚSOP.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) se dělí na rozbory (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad). Obě tyto části sestávají z textu a příloh. Plány péče o CHKO se zpracovávají na období zpravidla 10 let. Plány péče o CHKO schvaluje Ministerstvo životního prostředí a jsou závazné pro AOPK ČR, která by měla realizovat navržená opatření v období platnosti. Navržené zásady jsou doporučené pro postupy ostatních partnerů v území.

Podkladem pro zpracování plánů péče o CHKO jsou výsledky monitoringu předmětů ochrany, souhrny doporučených opatření, preventivní hodnocení krajinného rázu a koncepce práce s návštěvnickou veřejností, případně i další dokumenty.

Studie preventivního hodnocení krajinného rázu chráněné krajinné oblasti obsahuje popis hodnot a znaků krajinného rázu, navrhuje cíle a podmínky jeho ochrany. Studie jsou odborným podkladem pro plán péče i pro rozhodování o změnách v území. Studie jsou k dispozici i ostatním orgánům státní správy a dále také např. zpracovatelům územních plánů, je možné do nich nahlédnout na místně příslušném pracovišti AOPK ČR. Studie AOPK ČR pořizuje od konce 90. let, u některých již proběhla třetí aktualizace.

Koncepce práce s návštěvnickou veřejností (KPNV) se zpracovávají od roku 2017. Hodnotí dílčí plochy v CHKO z hlediska zranitelnosti a negativních projevů návštěvnosti. Stanovují hlavní i dílčí sdělení a způsoby jejich interpretace. Určují péči o návštěvnickou infrastrukturu a další záležitosti týkající se návštěvnosti. KPNV zpracovávají zpravidla externisté v úzké spolupráci jak s AOPK ČR, tak s dalšími partnery v území.

Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území

Zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o NPR a NPP zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR (s výjimkou NPR a NPP ležících na území národních parků, kde MŽP pověřuje jejich zpracováním správy národních parků). Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území nenárodních kategorií (PR a PP) na území CHKO (s výjimkou CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce) zajišťují regionální pracoviště AOPK ČR, na území národních parků a CHKO v jejich kompetenci MŽP prostřednictvím správ národních parků a mimo tato velkoplošná zvláště chráněná území místně příslušné krajské úřady, na území vojenský újezdů Ministerstvo obrany.

AOPK ČR ročně zpracovává průměrně 80 plánů péče o MZCHÚ. Plány péče o PR a PP následně i projednává a schvaluje, plány péče o NPR a NPP postupuje k projednání a schválení MŽP.

Co je souhrn doporučených opatření?

Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení. Nejdůležitější částí dokumentu je potom návrh vhodné péče a způsobů hospodaření, které zajistí udržení či dosažení příznivého stavu předmětů ochrany na lokalitě.
SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby.

Projednávání souhrnů doporučených opatření

SDO jsou projednávány s dotčenými subjekty nad rámec požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, a postup projednávání se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Cílem projednávání je nalézt takový způsob obhospodařování pozemků, se kterým bude souhlasit vlastník pozemku a současně bude zajištěno naplnění povinnosti státu, tj. udržet evropsky významné druhy a stanoviště v EVL a PO v příznivém stavu.

Kde je možné schválené souhrny doporučených opatření nalézt?

Schválené SDO jsou k nahlédnutí na kartách příslušných lokalit v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DRÚSOP), případně jsou fyzicky k dohledání v ÚSOP.

Zpracování souhrnů doporučených opatření

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ke zpracování SDO příslušné Ministerstvo životního prostředí. To pověřilo zpracováním SDO Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR pro všechny EVL a PO nacházející se na území České republiky. Platí, že v případech úplného překryvu PO se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ. Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy. Platnost SDO není časově omezena, dokumenty se však v případě potřeby aktualizují.

AOPK ČR zpracovávala SDO pro EVL v rámci projektu „Příprava souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality v České republice“ (realizace 2011-2015, financován z OPŽP 2007-2013) a aktuálně pokračuje ve zpracování a aktualizaci SDO pro EVL a PO v rámci projektu „Zajištění plánovací dokumentace pro vybrané lokality národního významu v České republice“ (realizace 2016-2023, financován z OPŽP 2014-2020).