ConnectGREEN
Dejme přírodě přednost

Název projektu: ConnectGREEN – obnova a management ekologických koridorů jako prvků zelené infrastruktury v horských regionech povodí Dunaje

Číslo projektu: DTP2-072-2.3
Místo realizace: Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Srbsko
Program: Interreg Danube Transnational Programme (DTP) – prioritní osa 2: Environmentálně a kulturně zodpovědný Dunajský region – specifický cíl 2.3. Obnovování a hospodaření s ekologickými koridory
Zdroj financování: 85% Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) + fond IPA a 15% Ministerstvo životního prostředí České republiky
Celkový rozpočet: 2 603 415,83 €
Doba trvání projektu: 1. 6. 2018 – 31. 10. 2021
Oficiální stránky projektu: www.interreg-danube.eu/approved-projects/connectgreen (v angličtině)
Hlavní partner projektu: Rumunsko: WWF – Dunajsko-karpatský program
Partneři projektu: Rumunsko: Národní institut pro výzkum a rozvoj ve stavebnictví, městském plánování a udržitelném územním plánování; Národní park Piatra Craiului, Česká republika: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Rakousko: WWF – Dunajsko-karpatský program, Maďarsko: CEEweb pro biologickou rozmanitost; Univerzita Sv. Štěpána, Slovensko: Slovenská agentura životního prostředí; Státní ochrana přírody SR; Centrum SPECTRA při Slovenské technické univerzitě v Bratislavě, Srbsko: Institut architektury a městského & územního plánování; Národní park Djerdap

Přidružení partneři projektu: Česká republika: Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo pro místní rozvoj, Rumunsko: Ministerstvo životního prostředí, Maďarsko: Národní park Bukové hory, Srbsko: Ministerstvo zemědělství a ochrany životního prostředí, Slovensko: Ministerstvo dopravy a výstavby, Ukrajina: Ministerstvo pro ekologii a přírodní zdroje, Rakousko: Dunajské parky – Soustava chráněných území v povodí Dunaje, Francie: Alpská soustava chráněných území – ALPARC, Černá Hora: Parky Dinárských hor – Soustava chráněných území Dinárských hor

Výstupy projektu:

Ekologická konektivita: síť života pro lidi i přírodu (brožura)
Ecological connectivity: web of life for people and nature (brožura v anglické mutaci)
Ekologická konektivita v Karpatech na území České republiky v roce 2020 (základní fakta, leták)
A 2020 perspective on ecological ceonnectivity in the Czech part in the Carpathians(fact sheet, leták v anglické mutaci)
ConnectGREEN - Ohlédnutí za projektem
ConnectGREEN - A Look Back
Western Carpathinas - On the Edge of the Mountain Range (webová storymapa)
Akční plán ke zmírnění negativních dopadů bariér na migrační koridory velkých savců (zip včetně příloh)

Mapy:
Jádrové oblasti a ekologické koridory pro migraci velkých šelem v Karpatech
Jádrová území, ekologické koridory a kritické bariéry v pilotní oblasti Západní Karpaty

Vítězná videa o konektivitě ze soutěže (webové stránky projektu)
Mozaikovité video z vítězných snímků (link na YouTube)

Další:
Článek o ekokoridorech v čase pandemie
Ověřování průchodnosti koridorů v pilotním území Západní Karpaty

Cíle a náplň projektu:

Dunajsko-karpatský region je jedním z posledních útočišť velkých šelem v Evropě: společně zde žije vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý, kteří jsou chráněni evropskou legislativou. V poslední době zde dochází k velkému rozvoji infrastruktury. Hrozí však, že tato infrastruktura naruší migrační koridory velkých šelem a zvýší fragmentaci jejich habitatu.

Pouze málo odborníků má v rámci procesu územního plánování znalosti a zkušenosti potřebné ke snižování konfliktů mezi zájmy na budování infrastruktury a zájmy na ochranu přírody. Právně závazné mechanismy beroucí v úvahu požadavky na funkční migrační koridory bývají realizovány jen málokdy - zejména kvůli nedostatku relevantních dat. Vzhledem k tomu, že velké šelmy při hledání potravy či partnera často přecházejí hranice více států, vyžaduje tato problematika ucelené mezinárodní řešení.

Prostřednictvím projektu ConnectGREEN spojili své síly partneři z různých zemí i z různých profesních oblastí (územní plánování, výzkum, ochrana přírody i státní správa) za účelem identifikace ekologických koridorů a překonávání konfliktů mezi územním rozvojem a ochranou prostupnosti krajiny. Pro zpracovatele územních plánů byly shromážděny cenné znalosti a zkušenosti, které by jim měly pomoci, aby své plány na výstavbu infrasktruktury dokázali přizpůsobit požadavkům na ekologickou konektivitu.

Udržení či obnovení ekologických koridorů pomáhá zajistit životaschopnou populaci velkých šelem v Karpatech a zachovat tak jednu z nejrozsáhlejších, vysoce biologicky rozmanitých oblastí s funkčními ekosystémy v Evropě. Tento nový společný přístup mimo jiné urychluje proces územního plánování a realizaci výstavby infrastruktury, které bývají kvůli jejich nesouladu s bezpečnostními a environmentálními standardy odkládány a zdržovány.

Dlouhodobá řešení pro pohyb volně žijících zvířat
Hlavním cílem více než tříletého projektu (2018-2021) bylo udržet, resp. zlepšit propojení přírodních habitatů, zejména lokalit Natura 2000 a dalších chráněných oblastí mezinárodního významu v karpatském ekoregionu. Jmenovitě se jednalo o oblasti nacházející se v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku.

Aktivity projektu:

• Vývoj inovativních řešení a jednotných metodik pro identifikaci ekologických koridorů a jejich kritických míst napříč karpatským regionem, za účelem zachování dlouhodobého přeshraničního pohybu volně žijících živočichů, přidružených ekosystémových služeb a vysoké úrovně biologické rozmanitosti.
• Zapojení správců chráněných oblastí a lokalit Natura 2000, ochránců přírody, územních plánovačů a dalších stakeholderů do integrovaného přístupu pro lepší identifikaci a management biokoridorů.
• Sladění ochrany přírody a územního plánování a rozvoje v ekologických koridorech a lokalitách Natura 2000 prostřednictvím identifikace a implementace strategických pokynů, nástrojů a postupů.

Ekologické koridory byly detailně specifikovány pomocí jednotného karpatského přístupu ve 4 pilotních oblastech:

1. Národní park Piatra Craiului / Přírodní park Bucegi (Rumunsko)
2. Apuseni / jihozápadní Karpaty (Rumunsko) / Národní park Djerdap (Srbsko)
3. Západní Karpaty (Česká republika – Slovensko)
4. Národní park Bukové hory (Maďarsko) / CHKO Cerová vrchovina (Slovensko).