Zkameněliny se z principu mohou dochovat pouze v usazených horninách, a to jen v takových, kde z je to možné z chemické podstaty věci. Vápnité schránky se proto dochovaly zejména ve vápencích, popř. vápnitých pískovcích, spraších. Na převážném území Lužických hor se vyskytují křídové křemité pískovce, v těch se dochovávají zkameněliny pouze výjimečně.

Paleontologické nálezy jsou koncentrovány do okolí lužické poruchy, kde se nalézají jurské vápence (u Doubice) nebo cenomanské pískovce a slepence na opačném konci CHKO U Jítravy.

Na úbočí vrchu Vysoká v okolí Bílých kamenů se v cenomanských pískovcích vyskytují otisky schránek zkamenělých mlžů, např. Acanthoceras rhotomagense, Schloenbachia varians nebo Inoceramus pictus.

Nejpočetnější a velmi různorodou skupinou hlavonožců se schránkou jsou amoniti, kteří obývali od devonu (starší prvohory) až do konce křídy (druhohory) moře po celé zeměkouli. V tomto období patřili k nejhojnějším mořským měkkýšům.

Acanthoceras rhotomagense: zkaměnělina a rekontrukce živočicha