Reliéf

Bílé Karpaty patří mezi horské erozně-denudační krajiny mírného pásma s nejvyšším bodem Veľkou Javorinou (970 m n. m.). Jejich základním znakem je členitost povrchu s velmi kolísavou amplitudou reliéfu, sklonitostních poměrů území a nadmořských výšek. Celkově dominují vypuklé tvary nad vhloubenými. Dalším výrazným znakem je zpravidla bystřinný charakter toků se značným spádem a převahou erozních procesů nad akumulační činností. Reliéf je tvořen převážně plochými, širokými a nepříliš dlouhými hřbety, které jsou rozčleněny či od sebe odděleny strmými 50-250 m hlubokými otevřenými údolími. Různá odolnost flyšových hornin se promítá do celkového reliéfu terénu. Geomorfologicky se výrazněji uplatňují pouze odolnější pískovce, které budují nejvyšší horské partie, např. Velká Javořina a Velký Lopeník. V místech s méně odolnými horninami jsou převážně mírné, dlouhé svahy, oblé, měkce modelované hřbety a rozsáhlé pedimenty. Charakteristickým a velmi častým jevem jsou sesuvy.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty leží ve třech orografických celcích. Bílé Karpaty a Vizovická vrchovina náležícím do provincie Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty. Třetí celek Dolnomoravský úval zasahuje do jižně od města Strážnice a je součástí provincie Západopanonská pánev, podsoustava Jihomoravská pánev.

Osu tvoří pohraniční pohoří Bílé Karpaty, protažené podél hranice od jihozápadu k severovýchodu. Moravská část má plochu 575 km² a střední výšku 473 m. Pohoří začíná za Strážnicí a končí u Lyského průsmyku. Na jihozápadě začíná Žalostinskou vrchovinou (Kobyla 584 m n. m.). Směrem k severovýchodu na ni navazuje Javořinská homatina s nejvyšším bodem Bílých Karpat Veľkou Javorinou (970 m n. m.). Pod Velkou Javořinou leží Straňanská kotlina, jejíž dno má střední výšku 479 m. Dále na severovýchod pokračují Bílé Karpaty Lopenickou homatinou (Velký Lopeník, 911 m n. m.) Za Vlárským průsmykem navazuje Chmelovská hornatina (Chmelová, 925 m n. m.).

Území přibližně severně od osy Bojkovice - Bohuslavice nad Vláří - Vlachovice patří k Vizovické vrchovině. Její západní část (přibližně od osy Bojkovice - Kladná-Žilín) tvoří Hlucká pahorkatina - členitá pahorkatina o střední nadmořské výšce 271 m. Zbylá, větší část území spadá do Luhačovické vrchoviny. Ta má ráz členité vrchoviny o střední nadmořské výšce 410 m.

Do jižní části chráněné krajinné oblasti zasahuje výběžek Dolnomoravského úvalu. Jeho povrch je tvořen nížinnými pahorkatinami s měkkým reliéfem na mladotřetihorních a čtvrtohorních usazeninách.