Na území chráněné krajinné oblasti jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Rozdělují toto území do oblastí se srovnatelně cennými přírodními hodnotami podle cílů jejich ochrany a péče o ně. ​​​​​​​

1. zóna, přírodní jádrová

V první zóně jsou zařazeny lesní porosty, které tvoří nejvzácnější a biologicky nejcennější ekosystémy. Jedná se zejména o ty části lesa, které vykazují vysokou biodiverzitu a vysokou míru přirozenosti, nebo se jedná o unikátní stanoviště. Tyto porosty přispívají k zachování původního genofondu lesních dřevin. Část těchto porostů byla vyhlášena jako maloplošná zvláště chráněná území. V těchto lesních porostech jsou preferovány nejjemnější způsoby hospodaření. Dále sem náleží nejcennější rozmanité mokřadní a stepní louky.

Cíl: Uchování přirozených ekosystémů a jejich druhové rozmanitosti.

2. zóna přírodě blízká ochranná

Druhá zóna představuje souvislé plochy lesa s vysokou přírodní hodnotou, s průměrnou mírou přirozenosti a vzácnějšími stanovišti a vícedruhové louky. Jedná se o porosty, ve kterých jsou zvýšené zájmy ochrany přírody, a proto jsou zde rovněž upřednostňovány jemné způsoby hospodaření.

Cíl: Uchovat a vytvořit druhově a prostorově rozmanité lesní a luční ekosystémy sloužící zároveň jako funkční ochranné pásmo 1. zóny.

3. zóna kulturně-krajinná

Ve třetí zóně se nacházejí člověkem pozměněné lesní ekosystémy s druhově zcela změněnou skladbou na stanovištích vhodných k intenzivnímu využití a dále mozaika luk, pastvin a polí, s bohatou mimolesní zelení, s rozptýlenou zástavbou případně malými sídly.

Cíl: Uchování a dotváření harmonického krajinného rázu stmelujícího všechny krajinné zóny CHKO.

4. zóna okrajová sídelní

Souvisle zastavěné území sídel s územní rezervou a případně navazující intenzívně obdělávaná orná půda bez kostry ekologické stability.

Cíl: Ekologicky stabilizované intenzívní formy zemědělství. Vhodně zastavěná území pro rozvoj podnikatelských aktivit v chráněné krajinné oblasti a bydlení.