Fauna lesů

Zvířena lesů zahrnuje většinou běžné lesní druhy, např. mlok skvrnitý, kuna lesní a skalní, jezevec obecný, liška obecná, norník rudý, myšice lesní, rejsek obecný, káně lesní, jestřáb obecný a mnoho dalších. Vysoké jsou stavy jelení a srnčí zvěře. V oblasti Kamenického Šenova se vyskytuje i nepůvodní muflon. Horských prvků fauny zde žije méně. K nejvýznamnějším patří rejsek alpský, ořešník kropenatý, sýc rousný, lejsek malý nebo ještěrka živorodá. Větší počet horských elementů nalezneme mezi bezobratlými – zejména mezi pavouky, mravenci, střevlíkovitými, drabčíkovitými či tesaříkovitými brouky.

Skály a sutě

Lužické hory jako mladé vulkanické pohoří jsou velmi bohaté na suťová pole. Unikátní jsou především rozsáhlé a mocné sutě  na Studenci a Klíči se systémy komůrek, kde se v zimě nahromadí studený vzduch a v dolních partiích suti se led udržuje do pozdního léta. Právě na těchto studených sutích v relativně nízkých nadmořských výškách se vyskytují tzv. boreoalpinní nebo boreální druhy, žijící dále až ve vysokých horách či v severských oblastech. V Lužických horách to je např. pavouk slíďák Acantholycosa norvegica, střevlíci Leistus montanus nebo Pterostichus negligens a další brouci. Konečně nelze nezmínit kamzíka horského, který byl v několika etapách začátkem 20. století uměle vysazen v  okolí Jetřichovic z Alp. Dnes je hojný na Studenci. Je to jeden z příkladů, jak se typicky vysokohorské zvíře úspěšně aklimatizovalo na podmínky v polohách hluboko pod hranicí lesa.

Živočichové v CHKO.
Sutě bývají doprovázeny neovulkanickými skalami. Jedná se ale většinou pouze o drobnější skalky, jednou z výjimek je 60 metrů vysoká skalní stěna na Klíči. Drobné pískovcové skalky jsou rozesety prakticky po celém území, v nejvýchodnější části u Horního a Dolního Sedla v blízkosti geologického zlomu (tzv. lužická porucha) vznikla malá skalní města. Některé pískovcové skály patří k tradičním hnízdišťům výra velkého a krkavce obecného, v minulosti i sokola stěhovavého.

Louky a pastviny

Fauna luk a pastvin zahrnuje většinou běžné druhy živočichů. Pozitivně se na početnosti populací živočichů odrazil všeobecný úpadek zemědělství v posledních letech, především omezení chemizace. Velmi nápadný je tento trend zejména u některých motýlů a ptáků. Například celosvětově ohrožený chřástal polní se svým charakteristickým hlasem krex-krex ozývá téměř na každé louce.

Voda

Lužické hory jsou pramennou oblastí bez větších vodních toků, na území CHKO leží pouze horní úseky toku, tzv. pstruhové pásmo. Typickým životním společenstvem těchto úseků je tzv. bentos, společenstvo organismů dna. Mezi bentickými živočichy převažují larvy hmyzu, např. jepice, pošvatky, chrostíci a larvy dvoukřídlého hmyzu (muchničky, tiplice, aj.). K dalším drobným obyvatelům dna potoků patří například ploštěnky, korýši rak říční nebo blešivec potoční. Ze savců jsou nejlépe přizpůsobeni vodnímu prostředí potoků rejsec vodní, rejsec černý a vydra říční. V blízkosti vodních toků se žijí některé druhy ptáků, např. ledňáček říční, konipas bílý, konipas horský nebo skorec vodní,  který se dokáže i potápět, plavat i chodit pod vodou.

V centrální lesnaté části se nachází několik drobných oligotrofních nádrží, jmenujme zejména Hraniční, Malý a Velký Jedlovský, Rolský a Svorský rybník, přehrada Naděje. Zajímavá je fauna bezobratlých zahrnující rašelinné druhy pavouků, brouků nebo vážek. Zato fauna obratlovců je chudší a odráží chladné klima této části Lužických hor. Z obojživelníků se setkáme jen s všudypřítomnými druhy skokanem hnědým, ropuchou obecnou, čolkem obecným a horským. V blízkosti na vlhkých ale slunných místech žijí chladnomilné druhy plazů (ještěrka živorodá a zmije obecná).

Větší, teplejší a na živiny bohaté rybníky se nalézají v blízkosti Lužických hor na Českolipsku a u Rybniště. Z území CHKO Lužické hory jmenujme alespoň Ladenský rybník u Jablonného v Podještědí či Školní rybník u Rybniště. V těsné blízkost CHKO pak Velký rybník a Světlík. Často jsou obklopeny rozsáhlými rákosinami nabízející vhodné podmínky pro hnízdění ptáků. Rovněž fauna obojživelníků je bohatší. Kromě běžných druhů se zde vyskytují i zelení skokani (skokan zelený a krátkonohý), skokan štíhlý nebo blatnice skvrnitá.