Půdní kryt zájmové oblasti je výrazně ovlivněn půdotvornými substráty, reliéfem a v menší míře klimatickým režimem, který je především funkcí nadmořské výšky.

Základní představu o půdních poměrech území nám dává Syntetická půdní mapa ČR, list A-3 Liberec ( Novák et al. 1993). Vzhledem k použitému měřítku (1:200 000) většinou nejsou v mapě zachyceny přímo půdní typy, ale jejich asociace. Pro vlastní vrchovinu až hornatinu je typická asociace arenických podzolů (dominanta) s arenickou kambizemí (doprovodná složka), jako akcesorická složka přistupuje kambizem typická, varieta kyselá. Tato mapovací jednotka v rámci CHKO převažuje a její celistvost je přerušována hlavně ostrůvky rankerů na výstupech neovulkanických těles. V úseku mezi Českou Kamenicí, Kamenickým Šenovem a Novým Borem jsou rankery vystřídány eutrickou kambizemí, s vazbou na bazaltoidní efuzíva a jejich pyroklastika. V prostoru Studence a Lísky je vymezen na bazaltoidním podloží i ostrov kambizemě typické, variety kyselé.

Na podloží granitoidů, popř. krystalických hornin v Rumburské kotlině a při Ještědském hřbetu je namísto arenických půd mapována asociace dystrické kambizemě (dominanta) s kambizemním podzolem (doprovodná složka). V akumulačních polohách na jihu a jihovýchodě jsou tyto půdy vystřídány pseudoglejovou luvizemí, někdy v asociaci s luvizemní hnědozemí. Dosti výrazně jsou zastoupeny i pseudogleje. Ty jsou mapovány hlavně v okolí Cvikova a Trávníku, po obvodu Chřibské a při severním úpatí Jedlovského hřbetu (Krásná Lípa, Rybniště, Dolní a Horní Podluží), dále též v Doubici, Kytlici a při západním okraji CHKO mezi Dolní Chřibskou a Českou Kamenicí. Výčet půdních typů lze uzavřít typickým, vzácněji organozemním glejem zastoupeným ve všech potočních nivách.