Reliéf - Poodří
Reliéf
Charakteristika oblasti
Geomorfologické členění
V rámci geomorfologického členění České republiky lze CHKO Poodří zařadit takto:
- provincie: Západní Karpaty
- subprovincie: Vněkarpatské sníženiny
- oblast: Západní vněkarpatské sníženiny
- celek: Moravská brána
- podcelek: Oderská brána
- okrsky: Oderská niva, Bartošovická pahorkatina a Klimkovická pahorkatina
Oderská niva:
Nejvýraznějším morfologickým tvarem je samotné koryto Odry, které si i přes místní úpravy zachovalo z velké části charakter přirozeného nížinného toku střední velikosti s četnými volnými meandry hluboce zaříznutými do okolních povodňových hlín. V celé délce toku lze vysledovat úplnou vývojovou řadu morfologie meandrů až ke vzniku od toku izolovaných mrtvých ramen a tůní na lukách i v lesních porostech.
Vzhledem ke staletému hospodaření v krajině jsou hojné také antropogenní tvary reliéfu (vytvořené člověkem). Nejběžnějším tvarem jsou rybniční hráze. Ty jsou v nivě budovány po celém obvodu rybníků. Časté jsou rovněž hráze historických rybníků, dnes již zaniklých. Součástí hospodaření na rybnících jsou také náhony a množství příkopů a kanálů pro převádění vody mezi rybníky. V souvislosti s nimi nelze opomenout ani různé příkopy a staré odvodňovací kanály, svým charakterem blízké přirozeným vodotečím.
Bartošovická pahorkatina:
Do CHKO Poodří zasahuje pouze svým západním okrajem, tedy částí terasové plošiny a terasovým svahem, výrazně ohraničujícím okraj nivy po celé její délce. Svah je velmi strmý a převyšuje nivu v průměru o 15-20 m. Vznikl akumulační činností pravostranných přítoků Odry, ukládáním sedimentů, sprašových hlín a následnou boční erozí Odry, která způsobila jeho naříznutí.
Terasový svah je pouze místy přerušen přítoky Odry - Luhou, Jičínkou, Sedlničkou, Lubinou a Ondřejnicí. Svah je dále modelován místně boční a hloubkovou erozí Odry, drobných toků, zpětnou erozí na pramenech, sesuvnými pohyby, dešťovým ronem a lidskými aktivitami. Vzniká tak morfologicky pestrý reliéf, jehož příkladem může být úsek mezi Jeseníkem nad Odrou a Bernarticemi nad Odrou, kde jsou obnaženy geologicky zajímavé výchozy Veřovických vrstev slezského příkrovu.
Klimkovická pahorkatina
Tvoří severozápadní okraj nivy a zasahuje do území jen zcela okrajově. Velmi mírný terasový svah vesměs pozvolna přechází do roviny údolní nivy. Výrazněji je patrný v prostoru jižně od Hladkých Životic a podél rybníka Podhorník mezi Polankou a Jistebníkem.