Patrně nejdéle je krajina Českého středohoří využívána k turistice. Různé spolky začaly s budování husté sítě turistických cest již na konci 19. století. V tomto kontextu vznikly i první turistické průvodce a dálkové pěší trasy propojující České středohoří s Krušnými horami, pískovcovými skalami na česko-saském pomezí, Lužickými horami, Jizerskými horami i Krkonoši. Podél těchto tras vznikla i síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Dokonce se objevily i zážitkové aktivity, jako výstupy na Milešovku na hřbetech mezků a mul. Jednotlivé stezky byly napojeny na místní železniční síť nebo lodní dopravu po Labi. Značná část stezek z této doby je využívána pro pěší chůzi dodnes.

V první polovině 20. století se v Českém středohoří začalo postupně rozvíjet horolezectví.  K lezení lákaly zejména dominantní vulkanické útvary jako je Bořeň, Zlatník nebo Vrabinec. Menší lezecké cesty vznikaly i dalších skalních útvarech. Ve spolupráci s AOPK ČR dnes na horolezectví dohlíží Český horolezecký svaz. Cílem je předcházet poškozování přírody a vzácných druhů, které využívají prostředí skalních stěn ke svému životu.

Ve stejné době také vzrostl zájem o bezmotorové létání, pro které byly a dodnes jsou ideální podmínky na vrchu Raná. V roce 1932 zde začala působit první letecká škola pro létání na kluzácích ze dřeva a plátna. Krátce před 2. světovou válkou zde již dokonce v plachtění probíhaly mezinárodní závody. Dnes jsou zejména k paraglidingu využívány nejen vrchy na Lounsku ale i další místa v Českém středohoří. Běžné je létání ze startovacích ploch nad údolím Labe.

Donedávna platilo, že se masivní návštěvnost Českému středohoří vyhýbala. Na území CHKO České středohoří lze cestovní ruch stále považovat za vedlejší odvětví místní ekonomiky, avšak jeho význam postupně stoupá. To se odráží i v postupném rozvoji rekreační infrastruktury. Území má potenciál především pro poznávací turistiku a to zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku. Díky toku Labe také pro rekreační plavbu. Odlehlejší oblasti Českého středohoří jsou vhodné pro venkovskou turistiku, agroturistiku a hipoturistiku. Tradice vinařství v okolí Litoměřic přitahuje návštěvníky kulturních a gastronomických akcí.

Nejběžnější rekreační aktivitou je stále pěší turistika. Údržbou a rozvojem návštěvnické infrastruktury se snažíme pro ni zajistit dobré podmínky a přitom chránit cennou přírodu. České středohoří je protkáno stovkami kilometrů značených turistických tras a množstvím naučných stezek, které vedou k velkému množství turistických cílů. Nejen přírodních zajímavostí, ale i rozhledem a historických památek. Pěší turistiku doplňuje cyklistika, pro kterou lze využít rozsáhlou síť cyklotras. Nejatraktivnější z nich je cyklotrasa EuroVelo 7, která propojuje Středomoří s nejsevernějšími místy Evropy. České středohoří protíná její část známou pod označením Labská stezka. Vine se podél řeky Labe od Litoměřic až po Děčín a cyklistům poskytuje velmi dobré zázemí.

Pobytová rekreace, obvykle víkendová, se v naprosté většině odehrává v individuálních objektech, jako jsou rekreační chalupy, chaty a zahrádkářské kolonie. Objekty s větší kapacitou rekreačního ubytování jsou soustředěny do měst, mimo ně se objevují jen výjimečně.